Léky s protizánětlivými a analgetickými účinky se v současnosti staly důležitou součástí léčby bolesti kloubů. Podle odborníků analgetika každodenně užívá zhruba 30 milionů lidí na celém světě. Ačkoliv se jedná o skupinu nejužívanějších léčiv, lidé si neuvědomují, jak moc může být jejich dlouhodobé užívání nebezpečné a jaké zdravotní problémy mohou způsobit. Pouze minimum Čechů se zajímá o nové trendy v léčbě bolesti kloubů, díky kterým lze však výrazně snížit celkovou spotřebu protizánětlivých léků a léků proti bolesti.

Léky s protizánětlivými a analgetickými účinky patří mezi celosvětově nejčastěji podávané medikamenty. Podle odhadů tyto léky pravidelně konzumuje 10 až 20 % pacientů nad 60 let, přičemž nejvyšší je pak zastoupení pacientů ve věkové skupině nad 75 let. Právě tato věková kategorie převážně trpí nemocemi kloubů a kostí, jako je artróza, artritida či osteoporóza. Jejich klasická konzervativní léčba spočívá v podávání protizánětlivých léků a analgetik. Nejen v zahraničí, ale i v Česku se tak jedná o jedny z nejpředepisovanějších a nejužívanějších léčiv, jejichž spotřeba se celoročně počítá na tuny. Přes jejich nesporný přínos při rychlém tlumení bolesti však zpravidla neřeší příčinu této bolestivosti. Navíc mohou mít řadu vedlejších účinků, o kterých lidé často nevědí.

„Analgetika, stejně jako mnoho jiných léků, můžeme označit za dobrého sluhu, ale špatného pána. Jsou-li podávána a užívána racionálně, přinášejí pacientovi významnou úlevu a zlepšují kvalitu jeho života. Jestliže však někteří lidé užívají analgetika místo skutečného řešení zdravotních obtíží, mohou si dále zhoršovat svůj zdravotní stav,“ vysvětlil Aleš Krebs, mluvčí České lékárnické komory. „Na jedné straně mohou zanedbat nějaké onemocnění, na straně druhé se při dlouhodobém užívání analgetik zvyšuje pravděpodobnost výskytu nežádoucích účinků, jako je například poškození trávicího traktu,“ doplnil Krebs.

Vysoký výskyt nežádoucích účinků u protizánětlivých léků dokazují také statistiky z Velké Británie, kde tato léčiva zodpovídají až za čtvrtinu všech registrovaných lékových nežádoucích účinků. Těmi hlavními nežádoucími účinky mohou podle lékařů být žaludeční obtíže, které u citlivějších jedinců mnohdy vznikají již po jednorázové dávce. „Dlouhodobé užívání léků proti bolesti a protizánětlivých léčiv může vést například až k tvorbě žaludečního vředu. Dochází také k ovlivnění krvetvorby nebo k poškození jater a ledvin,“ popsal Prim. MUDr. René Moster, CSc., ze společnosti Revmacentrum MUDr. Mostera. Žaludeční a dvanáctníkové vředy přitom bývají častými komplikacemi, které mohou dokonce ohrozit život lidí. Z epidemiologických dat z USA z přelomu tisíciletí vyplývá, že počet hospitalizací pro tyto komplikace byl vyšší než 100 tisíc za rok a počet úmrtí byl srovnatelný například s počtem úmrtí na následky HIV infekce. V USA se tak jednalo o 15. nejčastější příčinu úmrtí.

Přestože protizánětlivé léky a analgetika doprovází řada nežádoucích účinků, lidé je podceňují, nezajímají se o nové trendy v léčbě bolesti kloubů. Například u artrózy, která podle ortopedů postihne po 50. roce každého druhého Čecha, může být vhodnou alternativou takzvaná buněčná terapie. „Novinku při omezení potíží způsobených artrózou představuje využití vlastních buněk pacienta. Buňky stromální vaskulární frakce (SVF) se nacházejí v tukové a pojivové tkáni a obsahují mezenchymální kmenové buňky, tedy buňky s regenerativním potenciálem,“ upřesňuje RNDr. Zuzana Dudášová, PhD., ze společnosti Cellthera, která se zabývá buněčnou terapií. „Cílem využití buněčného přípravku SVF v případě artrózy je snížení zánětlivého procesu, který se projevuje bolestivostí, a dalších obtíží, jako je například ztuhlost a otok kloubu. Výhodou pro pacienty jsou zejména minimální vedlejší účinky této metody,“ sdělil René Moster. „Díky následnému utlumení bolesti se u pacientů navíc výrazně snižuje spotřeba analgetik,“ uzavřel Moster.