Automobilová doprava se dnes na množství emisí v ovzduší podílí z asi 30 % a má negativní vliv na kvalitu života obyvatel. Problém se vedle osobních automobilů týká také veřejné dopravy. V České republice dnes jezdí podle údajů Centrálního registru vozidel kolem 20 tisíc autobusů veřejné dopravy, které přepraví ročně přes 2 miliardy osob. Alarmující je však stáří a stav těchto vozidel, které v průměru slouží kolem 15 let a většina nesplňuje nejpřísnější emisní normy. Přitom investice spojená s nákupem nových vozů se díky nižším nákladům na alternativní pohonné hmoty vrátí již za 4 roky.
Obnova vozového parku je v České republice stále velmi pomalá, potvrzují údaje Centrálního registru vozidel. Průměrné stáří vozidel roste a tento problém se netýká pouze osobních automobilů, ale také prostředků veřejné dopravy. Rychlejšímu rozvoji ekologické hromadné dopravy, která řeší emisní problém zejména ve velkých městech, však podle odborníků nic nebrání. „V současné době jsou na trhu pro potřeby městské hromadné dopravy k dispozici alternativy v podobě vozidel hybridních, na stlačený zemní plyn nebo elektřinu. Ty se ale samozřejmě liší nejen svými emisními, ale také ekonomickými vlastnostmi,“ vysvětluje Jiří Lachout ze společnosti E.ON Energie.
Ekologické předpoklady hovoří ve prospěch stlačeného plynu (CNG) i elektřiny, které v porovnání s naftou produkují výrazně menší množství emisí. “Díky přechodu na alternativní pohon lze v některých případech dosáhnout snížení emisí až o 90 %. Tato vozidla totiž neprodukují žádné saze. Například zemní plyn má při spalování téměř nulové pevné prachové částice, se kterými má právě Česká republika velký problém. Mají totiž karcinogenní a mutagenní účinky,“ vysvětluje Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu.
Ve veřejné dopravě se dnes v ČR mohou lidé setkat s autobusy na CNG, důvodem je zejména rychlá návratnost investice. „Stlačený zemní plyn zřejmě nejlépe splňuje požadavky ekologické a zároveň i ty ekonomické. V České republice dnes jezdí kolem 500 takových autobusů a potvrzuje se i předpoklad, že se peníze za jejich nákup rychle vrátí,“ vysvětluje Jiří Lachout. Například město Tábor dnes provozuje 38 autobusů na CNG a ročně šetří miliony korun na pohonných hmotách. „Provozní náklady u autobusů a vozidel komunální techniky na CNG jsou mezi 50 až 60 % oproti pohonu na naftu,“ potvrzuje zkušenosti z praxe Lubomír Šrámek, mluvčí města Tábor. V roce 2013 úspora proti naftě činila 4,3 miliony Kč. Město odhaduje, že prostředky vložené do modernizace vozového parku se mu vrátí díky levnějšímu provozu do 4 až 6 let.
K rychlé návratnosti nákladů na nákup vozidel hromadné dopravy na alternativní pohony lze navíc přispět pomocí státních dotačních titulů a zdrojů Evropské unie. Letos byl z Operačního programu Životní prostředí podpořen například nákup CNG autobusů pro účely městské hromadné dopravy stejně jako výstavba nových čerpacích stanic na zemní plyn. „Hlavním cílem podpory čisté mobility je pro nás snižování emisí znečišťujících látek,“ potvrzuje Jana Taušová z tiskového oddělení Ministerstva pro životní prostředí.
Sdružení dopravních podniků ČR, které sdružuje 19 největších provozovatelů městské dopravy v České republice, se staví k většímu nakupování ekologických vozidel pozitivně: „Jsme toho názoru, že v současné době již není ve srovnání s naftou rozhodující ekologický vliv CNG, ale zejména ekonomický, spojený s podporou nákupu vozidel, výstavby plnicích stanic a zejména daňové zvýhodnění CNG. V posledních letech proběhla ve většině podniků masivní obnova vozového parku, často s podporou fondů EU a za autobusy s pohonem CNG. Další se k tomuto kroku chystají.“ vysvětluje Antonín Macháček, výkonný ředitel Sdružení dopravních podniků ČR. „Vedle rozvoje CNG podporujeme také elektromobilitu,“ uzavírá.