Přílišné sezení může podle řady vědeckých studií vést k závažným chorobám. Krom bolestí zad je přitom spojováno i s nadváhou, osteoporózou a kardiovaskulárními onemocněními. A s bolestmi zad Češi marodí v průměru 70 dní. Podle expertů nestačí jen dobře sedět, ale i ze židle občas vstát a dát tělu možnost si od sezení odpočinout, říkají experti. Trendem je tak práce ve stoje. 

Nadměrné sezení zvyšuje riziko předčasného úmrtí. Vyplynulo to z vědeckých studií realizovaných v USA, Kanadě, Austrálii i Asii v letech 2004 až 2010. Nesprávné a dlouhé sezení přitom lidé nejčastěji odnášejí bolavými zády. Nemoci svalové a kosterní soustavy jsou podle statistik Ústavu zdravotnických informací ČR druhou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti. V celkovém objemu prostonaných dnů přitom dlouhodobě dosahují dokonce prvenství. Z této skupiny onemocnění se nejvíce na pracovní neschopnosti podílejí takzvané dorzalgie, tedy bolesti zad. A když Češi se zády stonají, není to na pár dnů. Jen v roce 2011 průměrná délka trvání jednoho takového případu činila téměř 70 dnů. Délka pracovních neschopností zapříčiněných bolestí zad se navíc neustále prodlužuje. V roce 1980 byla třetinová.

Firmy si nebezpečí dlouhodobých neschopenek uvědomují a snaží se pracovníkům poskytnout dostatečný komfort. „Zaměstnavatelé jsou si rizik, která podstupují zaměstnanci se sedavými pozicemi, vědomi. Proto stále více pořizují pracovníkům kvalitní ergonomické židle, podložky pod nohy nebo opěrky rukou, které negativní dopady sezení mohou omezit. I tak je ale třeba pamatovat na to, že by zaměstnancům měli umožnit i pravidelné přestávky, během kterých mohou ze židle vstát,“ konstatovala Jana Martínková ze společnosti Activa, která kancelářské potřeby dodává.

Sezením podle výzkumu vědců netrpí jen páteř. Studie prokázaly, že nadměrné sezení snižuje aktivitu enzymu lipoproteinová lipáza, který pomáhá spalovat tuk, snižuje hustotu kostní tkáně, čímž roste riziko vzniku zlomenin, zužuje průměr cév a zvyšuje krevní tlak, což má vliv na riziko vzniku nemocí srdce. Též negativním způsobem ovlivňuje hladinu krevního cukru a cholesterolu či zvyšuje riziko vzniku nádorů prsu a tlustého střeva. Dlouhodobé sezení navíc omezuje svalovou činnost, která je nezbytná pro podporu pohybu lymfy. Lymfatický systém, na rozdíl od oběhového systému, nemá pumpu a je nejvíce závislý na svalových stazích nohou. Při sezení se svalstvo nohou téměř nezapojuje a činnost lymfatického systému je omezena. Tím se zpomaluje i odstraňování škodlivých látek z těla.

Nejnovějším trendem je tak práce ve stoje. Ve světě se objevila kolem roku 2007 a k nám postupně přichází. Ideální je investovat do polohovacího stolu anebo zkusit najít prostor, kde lze pracovat ve stoje i bez koupě speciálního nábytku. Při práci z domu to může být deska vyvýšeného kuchyňského pultu, který mnohé kuchyně mají. „Naprosto nejlepším přerušením sezení je organizace některých pracovních termínů – schůzek s kolegy, jednání s klienty – vestoje, anebo dokonce třeba v pohybu. Například setkání v nejbližším parku. Nejedná se o žádné sci-fi, v zahraničí se toto už běžně zkouší a vím i o českých podnikatelích, kteří s úspěchem taková setkání v pohybu praktikují,“ dodala specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.

Podle lékařů je však nezbytné myslet i na to, že práce není vše. Důležitý je i aktivní odpočinek. „Problémy se zády nejsou jen důsledkem sezení, ale bohužel celkového svalového oslabení populace. Nechceme si připustit, že za posledních 50 let jsme přestali chodit a běžně fyzicky pracovat, což rozvíjelo svalové vybavení jako celek. Správné sezení to nezachrání, pokud rovnoměrně nerozvíjíme a nepodporujeme svalovou soustavu,“ doporučil lékař Jiří Běhounek. Zároveň však varuje před neuváženým přetěžováním pohybového aparátu i páteře nárazovými sportovními výkony při nedostatečném rozcvičení a předchozím zatížení. Kancelářští pracovníci, kteří mají na sport vyhrazený jen omezený čas, totiž právě k nárazové pohybové činnosti mají sklon.