Tropické sucho, které provázelo celý letošní rok, se negativně odrazilo na výsledcích zemědělské produkce. Podzemním vodám klesla hladina, půda vyschla a úroda plodin se snížila. Mnozí zemědělci proto zvažují, zda se vyplatí investovat do výstavby nových budov. Náplastí by mohly být rekonstrukce stávajících areálů i dotační programy, v nichž na investice do zemědělských podniků půjde v příštím roce bezmála 2,55 miliardy korun.

Letošní teplotní extrémy znovu otevřely velký problém sucha v oblasti zemědělství. Červenec a srpen byly dokonce nejsušším a nejteplejším obdobím vůbec od počátku meteorologických měření v České republice v roce 1775. Podle studie, kterou si letos nechal zhotovit Státní pozemkový úřad, je zhruba polovina zemědělské půdy ohrožena suchem. Na řadě míst je sucho dokonce dlouhodobým problémem, který se na jižní Moravě týká především Znojemska, Břeclavska a Hodonínska a dále také Třebíčska, Rakovnicka, Litoměřicka, Žatecka a Lounska. „Půda zde vyschla do hloubky zhruba půl až jednoho metru, přičemž sucho do půdní hloubky 20 cm přetrvávalo na většině území. Deficitní jsou také hladiny podzemních vod,” uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Suché počasí se tak nechvalně podepsalo na letošních výnosech zemědělských plodin. Například produkce kukuřice se snížila o 30 %, úroda brambor o 26 % a cukrové řepy se sklidilo o 27 % méně. Pokles produkce zaznamenali také pěstitelé chmele a pícnin. Část chovatelů skotu má proto nyní problém se zajištěním dostatečného objemu krmiv, a to včetně siláže a zásob krmení na zimu.

Kvůli tomu lze předpokládat, že se sníží i zájem zemědělců investovat do výstavby nových budov. Investice v rostlinné a živočišné výrobě, které vedou ke snížení výrobních nákladů, zlepšení kvality vyráběných produktů či výraznému inovativnímu potenciálu, jsou přitom pro zemědělce stěžejní. Po letošní nepříznivé bilanci však tyto ambice mnohé z nich opouštějí. Investovat do výstavby nových zemědělských prostor přitom podle odborníků není nutné. Optimálním řešením v této situaci mohou být modernizace stávajících budov a areálů, které jsou cenově dostupnější a ve výsledku také výhodné z dlouhodobého ekonomického hlediska. „Od moderních zemědělských hal se dnes vyžaduje především možnost udržitelného chovu hospodářských zvířat a bezpečné skladování úrody a strojního vybavení. Pro tyto účely jsou nejvýhodnější ocelové montované haly, které se zcela přizpůsobí požadovanému účelu, mají životnost v řádech desítek let a zároveň odpovídají aktuálním inovativním trendům,” vysvětlil Jaroslav Nikodým ze společnosti Borga, která se zabývá výstavbou a rekonstrukcí zemědělských a skladových hal.

Zemědělci kromě toho mohou využít dotačních příležitostí, které pro národní zemědělský program v následujícím roce slibuje bezmála 2,25 miliardy korun. Největší část, více než 1,6 miliardy korun, bude přitom směřovat do živočišné výroby, která udržuje zejména na venkově stabilní pracovní místa. Pro investice do zemědělských podniků je pak připraveno téměř 2,55 miliardy korun. „Ze státního rozpočtu jsou vypláceny také Přechodné vnitrostátní podpory, na které v roce 2016 připadne 835 milionů korun. Jedná se o oblasti zemědělské půdy, produkce brambor pro výrobu škrobu a také produkce chmelu,” přiblížil tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Na program rozvoje venkova dále připadne odhadem 15,2 miliardy korun, pro agroenvironmentálně-klimatická opatření a ekologické zemědělství je určena částka 4,65 miliardy korun, na platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními je připraveno 2,55 miliardy korun. Mezi dotačními programy se v roce 2016 objeví také nové pobídky a dotace ve výši 20 milionů korun tak půjdou například na nákup plemenných zvířat, což pomůže vylepšit genetickou hodnotu stáda.