17. listopad je v české historii výrazně spjatý se studentstvem, které stálo před 28 lety za bojem o svobodu a demokracii. Podle internetového průzkumu Institutu pro Demokracii 21 je právě svoboda stále nejdůležitější hodnotou, kterou dnes mladí vysokoškoláci přisuzují správnému fungování společnosti. Akcentuje ji 71 % z nich. Z politických témat je nejvíce zajímá školství, čímž se liší od zbytku internetové populace, která za primární politické téma považuje hospodaření státu a jeho ekonomickou situaci. Češi s vysokoškolským titulem ve věku 19–28 let jsou dle výsledků hlasování také výrazně proevropštější a mnohem méně se přiklánějí k prohlubování vztahů s Čínou a s Ruskem. Od zbytku internetové populace se odlišují i v názorech na progresivní zdanění nebo trest smrti.

Čeští vysokoškoláci ve věku 19–28 let staví fungování společnosti na jejím svobodném uspořádání. Téměř 71 % z nich svobodu vyzdvihuje jako nejdůležitější společenskou hodnotu. Necelých 65 % dále akcentuje ještě spravedlnost a skoro 55 % přisuzuje silný význam odpovědnosti. Pro třetinu je také důležitý respekt a racionalita.

 

Starší generace nebo mladí bez titulu naopak považují za klíčovou hodnotu ve společnosti nejčastěji spravedlnost, tu zdůrazňuje skoro 70 %, stejně jako odpovědnost (67 %). Svobodě přisuzuje význam ve fungování společnosti jen 50 % internetové populace ve věku od 28 let nebo mladší bez vysokoškolského titulu.

TOP politickým tématem je pro vysokoškoláky školství, více než ostatní se zajímají i o ekologii

Názor mladých absolventů vysokých škol se od zbytku liší také v tom, jaká politická témata je pro ně podstatné a nepodstatné řešit. Za TOP téma považují školství, dále se zajímají o hospodaření státu a jeho ekonomickou situaci, korupci a klientelismus, ochranu přírody a udržitelný rozvoj a strategické plánování a dlouhodobé vize. Nejmenší prioritu dávají otázce nezaměstnanosti a kriminality. Starší generace nebo mladí lidé bez vysokoškolského vzdělání naopak ekologii ani plánování za zásadní témata nepovažují. Soustředí se stejně jako zmínění absolventi na hospodaření státu a ekonomickou situaci a korupci a klientelismus, výrazněji je však zajímá ještě kvalita justice a právního státu, zdravotnictví a migrace. Za nejméně závažná témata považují dopravu a začleňování menšin.*

Ano Evropské unii, ne vztahům s Ruskem a Čínou i trestu smrti

V ohledu postojů k současným společenským a politickým otázkám se čeští vysokoškoláci nejvíce liší od zbytku internetové populace svým proevropským přístupem a zároveň odmítavým postojem k prohlubování vztahů s Čínou a Ruskem. Méně často se naopak přiklánějí k progresivnímu zdaňování i snížení výdajů státu a silněji nesouhlasí s trestem smrti a myšlenkou, že zabezpečení na stáří je osobní zodpovědností jednotlivce, nikoliv státu.

Průzkum vychází z online projektu Prezident 21, který vytvořil Institut pro demokracii 21. Vznikl na základě odpovědí reprezentativního vzorku 42 117 lidí z internetové populace, z nichž se 3 679 řadí mez absolventy vysoké školy ve věku 19 – 28 let. Volební hra Prezident 21 ukazuje v reálném čase, jak by dopadla volba prezidenta, kdyby občané měli možnost přidělovat kandidátům kladné i záporné hlasy, a její součástí je také akademický dotazník, v němž mohou voliči odpovídat na důležité společenské otázky.

* další témata v tabulce v příloze

Metodika tvorby vzorku internetové populace

Model se zakládá na vzorku 42 117 uživatelů, kteří hlasovali na webu Prezident 21 a zároveň vyplnili i své demografické údaje, konkrétně věk, vzdělání, pohlaví, velikost obce, kraj a koho volili ve volbách do PSP v roce 2013. Na základě těchto údajů byl metodou iterativního proporčního vážení podle kvót získaných od společnosti STEM a ČSÚ vytvořen vážený dataset, o němž lze říci, že odpovídá české populaci uživatelů internetu, kteří se zajímají o volby. Výsledný dataset byl pak porovnán podle volebního potenciálu 2017 s datasetem od společnosti Behavio. Shoda mezi našimi výsledky a výsledky Behavio pro internetovou populaci byla velmi vysoká. Podle Behavio internet používá 76 % populace, a těch, kteří používají internet a zároveň se alespoň minimálně zajímají o volby, je 63 %. Můžeme tedy tvrdit, že náš dataset je reprezentativní vůči 63 % populace.