V domácnosti nás běžně obklopuje až padesát baterií, které napájejí naše elektronické pomocníky, ať už jde o dětské hračky, nástěnné hodiny, či dálkové ovladače. Baterie nám usnadňují život, a proto není divu, že i ony mají svůj mezinárodní den. Ten tradičně připadá na 18. února. Víte ale, co udělat s baterií, která dosloužila?

Každá se jednoho dne vyčerpá

Baterie jsou zařízení, která díky přeměně chemické energie vytvářejí elektrický proud. Obvykle se skládají z jednoho nebo více článků. Jako akumulátory pak označujeme ty baterie, které se dají znovu nabít. Nejčastěji se setkáváme s lithium-iontovými a lithium-polymerovými akumulátory běžně používanými ve spotřební elektronice. „Dříve či později však dojde k opotřebení a vyčerpání každé baterie, tedy i znovunabíjecího akumulátoru. Tento typ baterií zpravidla vydrží tři sta až pět set nabíjecích cyklů. Poté se začíná snižovat kapacita akumulátoru a je čas jej vyměnit,“ upozorňuje Radim Tlapák z internetového obchodu BatteryShop.cz, který je předním českým prodejcem baterií.

Hledejte symbol přeškrtnuté popelnice

Baterie a akumulátory jsou řazeny mezi nebezpečný odpad, který se nesmí skládkovat. Všechny baterie by správně měly být označeny piktogramem „přeškrtnuté popelnice“, jenž značí, že baterie nepatří do směsného odpadu, ale je nutné je odevzdat na určených místech. Pokud je vyhodíte do komunálního odpadu, hrozí únik škodlivých látek do okolního prostředí, mimo to se baterie dle odhadů rozkládají 200 až 500 let. Baterie obsahují toxické látky, zejména těžké kovy jako rtuť, kadmium a olovo, které při úniku do okolí ohrožují životní prostředí a jsou toxické i pro člověka – například kadmium je klasifikováno jako karcinogen. Ohrožení pro zdraví člověka za určitých okolností představují také v bateriích obsažené jedovaté lithium, alkálie či hydroxid draselný nebo sodný. Z těchto důvodů není dobré vysloužilé baterky dlouho skladovat doma. Správnou volbou je proto třídění a recyklace, čímž je zajištěno, že rizikové látky z baterií přírodu ani živé bytosti neohrozí. Navíc lze díky recyklaci získat cenné suroviny.

„Baterie, které REMA sesbírá, putují obvykle na speciální linky, kde jsou několikrát drceny. Dochází též k oddělení magnetických a nemagnetických složek. Ze 720 kilogramů použitých baterií pak přístroje umějí získat okolo 366 kilogramů železa a 260 kilogramů dalších kovů, jako je zinek, olovo či měď. Tyto suroviny lze následně použít pro výrobu nových produktů,“ vysvětluje David Vandrovec, generální ředitel společností REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů a solárních panelů, s tím, že důležitá je zejména recyklace materiálů, které mají omezenou dostupnost. „Jde především o kobalt, lithium nebo přírodní grafit,“ doplňuje.

Nebojte se je poslat do světa

Pokud nemáte ve své blízkosti žádné z odběrných míst, není třeba hned na správné nakládání s vysloužilými bateriemi rezignovat. Využít lze inovativní projekty, například službu re:Balík nebo FamilyBox, jež fungují zcela bezplatně. FamilyBox je malá kartonová krabička pro shromažďování vysloužilých baterií v domácnosti. Po jejím naplnění můžete krabičku i s bateriemi poslat zdarma prostřednictvím České pošty rovnou do kolektivního systému, jenž zajistí jejich recyklaci. Služba re:Balík zase umožňuje zaslat baterie i s jakýmkoliv dalším vysloužilým elektrozařízením poštovním balíkem. Služba je opět bezplatná a funguje na celém území ČR ze všech poboček České pošty.