Proces výroby kosmetických surovin a produktů podléhá nejen přísnému dohledu veřejnosti, ale i regulacím ze strany Evropské unie. V kosmetickém průmyslu tak jsou už jedenáct let zcela zakázány testy na zvířatech. Na kom se tedy kosmetika testuje? Je to jednoduché, na lidech.

Jakkoliv hrůzostrašně spojení „testování na lidech“ zní, nejde rozhodně o žádné mučení někde v tmavém odlehlém sklepení, kde je nebohý pacient přikurtován na vrzajícím lehátku. Ve skutečnosti jde o zkušenost, kterou řada lidí mile ráda podstupuje. Kupříkladu v biotechnologické firmě Contipro, která svou kyselinou hyaluronovou zásobuje šest z deseti světových kosmetických gigantů, se na testování aktivních látek inovativních kosmetických přípravků stojí fronta. „Jakmile vyhlásíme studii, máme okamžitě zaplněný kalendář. Jsme za to rádi, protože čím víc dobrovolníků k testování máme, tím lépe,“ říká doktorka Iva Dolečková, vedoucí vývoje kosmetických surovin ve firmě Contipro.

Spokojenost s procesem testování vyjadřují i dobrovolníci, kteří tuto zkušenost absolvovali. „Díky testování jsem si mohla vyzkoušet jinak nedostupnou kosmetiku, která je opravdu geniální. Skvěle zafungovala na pružnost pleti, poradila si s očními vráskami, pokožku rozjasnila a dodala mi sebevědomí. Věřím, že testovaná látka může pomoci ženám s různými kosmetickými problémy,“ pochvaluje si Marcela Svatošová, která se testů ve společnosti Contipro zúčastnila v loňském roce.

Než se nový kosmetický produkt dostane na trh

Poté, co nápad na novou kosmetickou surovinu získá reálnou podobu, která následně projde několikanásobným laboratorním testováním a kontrolami bezpečnosti, přichází na řadu testování reakcí na různých typech lidské pleti. „Standardní studie probíhají v průběhu šesti týdnů, přičemž hodnoty se měří vždy po dvou týdnech. Jednu studii děláme většinou na třiceti lidech,“ popisuje proces doktorka Dolečková.

V laboratoři, kterou má doktorka Dolečková na starost, se dobrovolník posadí na pohodlné kosmetické křeslo a vedle něj jsou vědcům k dispozici nejmodernější sondy měřící hydrataci, elasticitu, elektrické vlastnosti povrchu kůže či stav kožní bariéry. Speciální přístroj s názvem VISIOFACE rovnoměrně nasvítí celý obličej a vytvoří detailní snímky s vysokým rozlišením. Celý proces neklade na dobrovolníka žádné nároky. „Celý proces měření pleti byl velmi příjemný a nijak mě nezatěžoval,“ potvrzuje další z dobrovolnic Renata Reslerová a prozrazuje, že za svůj čas věnovaný na testování obdržela i zajímavou finanční odměnu. „Za jedno sezení obdrží dobrovolník tři sta korun, přičemž platí, že jedna látka je testována celkem čtyřikrát. To znamená, že člověk za celý proces dostane dvanáct set korun,“ přibližuje Dolečková.

Finanční odměna ale není to jediné, co si dobrovolníci s sebou odnesou domů. Během testování se na polovinu tváře dobrovolníka nanáší přípravek s aktivní látkou, na druhou polovinu pak placebo. „Po skončení studie od nás dobrovolníci odcházejí s novými poznatky o své pleti a se vzorkem přípravku, kterým si mohou dorovnat účinky látky i na polovině tváře, která byla předtím ošetřena pouze placebem,“ uzavírá s úsměvem doktorka Dolečková.