Jižní Morava disponuje jednou z nejhustších sítí zdravotních služeb v rámci krajů České republiky. Výrazný nárůst požadavků na lékařskou péči však vyvolává potřebu neustále zefektivňovat úroveň krajského zdravotnictví. S tím by mohla regionu pomoci výstavba nové brněnské městské nemocnice. 

V Jihomoravském kraji se o provoz zdravotnických zařízení stará hned několik různých zřizovatelů. Vedle státu, kraje a měst zde fungují i instituce spravované soukromými vlastníky. Významná část zdravotní péče je koncentrována do Brna. Více než polovinou lůžkových kapacit města disponuje Fakultní nemocnice Brno. Po ní následuje Fakultní nemocnice u svaté Anny, Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, Masarykův onkologický ústav, Nemocnice Milosrdných bratří, Vojenská nemocnice a Úrazová nemocnice v Brně.

Kapacity do budoucna nevystačí

Na 1 000 obyvatel je v okrese Brno-město dostupných téměř 10 lůžek, což je v rámci České republiky výrazný nadprůměr. Tato skutečnost je však dána rolí spádového centra, kterou město v rámci Jihomoravského kraje plní. Brněnské nemocnice pokrývají až padesát procent hospitalizační péče zbylých okresů jižní Moravy a starají se i o část pacientů z Vysočiny a Zlínského kraje.

Při celkovém pohledu na lůžkovou kapacitu Jihomoravského kraje tak nejsou čísla v kategorii akutní péče nijak nadprůměrná, neboť zde na 1 000 obyvatel připadá 5,1 lůžka. V péči následné a dlouhodobé je pak počet dokonce podprůměrný z hlediska celé ČR –  2,1 lůžka na 1000 obyvatel.

„Nejen Brno, ale i celý Jihomoravský kraj se v posledních letech potýká s enormním nárůstem požadavků na zdravotní péči. Lůžkové i personální kapacity jsou momentálně na hraně únosnosti a v budoucnosti bude jednoznačně zapotřebí rozšířit možnosti zdravotní péče,“ upozorňuje MUDr. Pavel Piler, ředitel Nemocnice Milosrdných bratří a Úrazové nemocnice v Brně.

Brno upozorňuje na rychlé stárnutí populace

S nutností rozšíření možností zdravotní péče souhlasí i 1. náměstek primátorky města Brna Petr Hladík. „Brno potřebuje zachovat systém regionálního zdravotnictví, upozornil na to i Jihomoravský kraj ve své zdravotnické koncepci. Brno je totiž přirozenou spádovou oblastí celého kraje. Specializovaná péče je nabízena v rámci fakultních nemocnic a městské nemocnice nabízejí běžnou zdravotní péči, tím dochází k výrazné podpoře fakultních nemocnic, které se tak mohou v celém rozsahu věnovat specializované péči. Bez podpory městských nemocnic by se zdravotní systém fakultních nemocnic zhroutil,“ upozorňuje Hladík a dodává, že v budoucnu bude tlak na zdravotní péči růst, protože populace rychle stárne.

„Demografické predikce ukazují, že v následujících třiceti letech dojde k významnému nárůstu podílu obyvatel starších 65 let. S tímto vývojem bude nevyhnutelně spojena vyšší nemocnost typická pro populaci seniorů. Česká populace významně stárne, do roku 2050 se zvýší podíl osob starších 65 let na 31 procent. Populace Jihomoravského kraje odpovídá věkovou strukturou celkové populaci ČR a vykazuje tak stejné trendy ve stárnutí,“ doplnil Hladík.

Chybí sestry

Na jednoho lékaře připadá v současnosti v Jihomoravském kraji 191 pacientů, což je v o něco méně než republikový průměr. Podle profesora MUDr. Ondřeje Ludky, Ph.D. je problém zejména v nedostatku zdravotních sester. „Tento problém je patrný napříč Brnem, potažmo i celým Jihomoravským krajem. Již v současnosti nejsou některá oddělení plně otevřena z důvodu nedostatku nelékařských zdravotnických pracovníků,“ říká zdravotnický náměstek Fakultní nemocnice Brno pro pracoviště Nemocnice Bohunice a Porodnice.

„Tohoto problému jsme si vědomi, je určitě potřeba ho řešit systémově v rámci celé České republiky. Naštěstí se nám podařilo dobře nastavenou personální politikou stabilizovat tým zdravotníků a v Nemocnici Milosrdných bratří i Úrazové nemocnici Brno máme dokonce plný stav zdravotních sester,“ dodává Piler.

Řešení nabízí nová městská nemocnice

K zajištění odpovídající zdravotní péče v Jihomoravském kraji by mohla v horizontu deseti let pomoci plánovaná výstavba nové městské brněnské nemocnice. Ta by přinesla až 550 lůžek a nahradila by dvojici aktuálně městem spravovaných zařízení. „Personál Úrazové nemocnice a Nemocnice Milosrdných bratří odvádí skvělou práci, která je ovšem často limitována přejížděním lékařů i pacientů mezi zařízeními. Nová městská nemocnice, ve které by byly koncentrovány veškeré standardní provozy, by tento problém vyřešila,“ popisuje ředitel nemocnic Pavel Piler.

„Obě městské nemocnice jsou provozovány v domech, které jsou desítky i stovky let staré a je stále složitější je adekvátně modernizovat. Díky novým prostorům budeme i do budoucna schopni nabídnout občanům nadstandardní zdravotní služby. Nemocnice Milosrdných bratří by pak mohla být dále využívána jako léčebna dlouhodobě nemocných, k dispozici by zůstaly i operační sály. V Úrazové nemocnici by nadále fungoval pronájem ambulancí, a došlo by k rekonstrukci prostorů pro vytvoření městského rehabilitačního centra,“ dodává.

Rekonstrukce je často dražší a má řadu omezení

Výstavba nové nemocnice má podporu i u ostatních brněnských ústavů, které nabízí pacientům prvotřídní zdravotní péči. „S projektem nové nemocnice jednoznačně souhlasím, protože moderní medicína kromě jiného vyžaduje moderní prostory. Opravovat staré budovy není nejlepším řešením. Komplexní rekonstrukce jsou zpravidla výrazně dražší než výstavba nových prostor, navíc se často musíte držet původních hranic budov nebo vnitřních dispozic, což je velmi omezující. Obzvlášť, když jsou přes 100 let staré,“ říká prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D., ředitel Masarykova onkologického centra a doplňuje vlastní zkušenost z nedávno proběhnuvší rekonstrukce Bakešova pavilonu.

„Sami jsme si to nyní zažili. Ano, máme krásně zrekonstruovaný Bakešův pavilon a jsme za to rádi. Rekonstrukce této jedné budovy však stála přes 400 milionů korun, a přestože jsme ji o něco rozšířili, nepodařilo se nám do něj umístit ambulance všech chirurgických oborů. Nejhorší situace je tam, kde celkový rozvoj v dané lokalitě přináší další omezení. Nejenom stavební, ale například i dopravní. Navíc, dnešní doba umožňuje budovat skutečně krásné moderní provozy, které jsou současně výhodnější i z pohledu energetické náročnosti a dalších dopadů na životní prostředí. Jejich provoz pak často bývá také levnější,“ doplňuje Svoboda.

V návrhu územního plánu jsou vhodné lokality pro novou nemocnici

Poměrně významně se také posunula diskuze okolo místa, kde by měla nová nemocnice stát. „Návrh nového územního plánu města Brna, který by měl být hotový v září roku 2022 vymezil územní rezervu pro městskou nemocnici. Ta již nebude na Kraví hoře, kde zůstane plocha zeleně, ale v městské části Brno-jih, a to na křížení ulice Černovické a řeky Svitavy. Projekt městské nemocnice nyní bude pokračovat prověřovací studií, kterou zadává Odbor zdraví MMB. Lokalita Komárov je hodně zajímavá, v úvahu připadá ještě také část Technologického parku. Vše bude ověřeno několika studiemi,“ uzavírá náměstek primátorky Hladík.