Pravidelné letecké snímkování země ukazuje, jak se v průběhu času mění tuzemská krajina i města a obce. Ve „standardním“ rozlišení 12,5 centimetru na pixel jsou vidět úbytky lesů, nové dopravní stavby i nápisy v krajině. Mnohem více detailů – určených zejména pro zástupce státní správy a další odborníky – pak ukazují snímky ve dvaapůlkrát vyšším rozlišení. Podívejte se, jak stejná místa vypadají na snímcích v rozlišení 12,5 a 5 centimetrů na pixel.
Snímky České republiky pravidelně pořizuje brněnská společnost TopGis za pomoci dvojice letadel Cessna 404 a Partenavia P68. V loňském roce společnost dokončila již třetí kolo snímkování celé země, letos plánuje začít čtvrté. Snímky jsou pravidelně přidávány na portál Chytremapy.cz nebo jako ortofoto do Mapy.cz
„Standardní snímkování Česka provádíme v rozlišení 12,5 centimetru na pixel. Pro obyvatele měst, ale i lidi z jiných částí republiky to může být zajímavý ukazatel toho, jak se daří naplňovat různé investiční akce a plány či jak se mění charakter krajiny. Na snímcích jsou ale vidět třeba i nápisy v krajině,“ popisujeDrahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis.
Vedle „běžného“ rozlišení však nejmodernější kamery v letadlech umějí pořídit i snímky detailnější, jejichž rozlišení je 5 centimetrů na pixel. Ty jsou určené zejména pro odborníky například z oblasti dopravní infrastruktury či státní správy a pořizují se zejména v mimovegetačních obdobích, aby na snímcích bylo co nejvíce detailů. Pořízení takových snímků si v loňském roce zadal například Jihomoravský kraj, který chtěl s jejich pomocí detailně zmapovat oblast zasaženou ničivým tornádem.
Jak rozdílný objem dat vznikne snímkováním v běžném a 2,5krát detailnějším rozlišení? Při leteckém snímkování celého Jihomoravského kraje v rozlišení 12,5 pixelu na centimetr je výsledná mapa složena z 5 347 jednotlivých leteckých měřických snímků. U rozlišení 5 centimetrů na pixel jich bude 83 399.
„Letecké snímkování s rozlišením pět centimetrů na pixel umožňuje při kvalitním vlícování a aerotriangulaci dosáhnout polohovou přesnost vyhodnocovaných dat ve třetí třídě přesnosti. To znamená, že z velké části nahrazujeme geodetické měření. Na snímcích je možné jednoznačně identifikovat významně více objektů než na těch s nižším rozlišením. Detailně tak jsou vidět hrany obrubníků, víka od kanálů, další nadzemní prvky technických sítí nebo základní polohové situace,“ popisuje Drahomíra Zedníčková s tím, že celý proces mapování je významně produktivnější než geodetické zaměřování. Platí ale, že některé objekty není možné z leteckých snímků mapovat a ty pak musejí doměřit geodeti. Jde například o ty, nad nimiž stojí zaparkované auto nebo jsou pod košatým stromem.
