Celosvětové výnosy za prodej výrobků s kyselinou hyaluronovou vzrostly za poslední dva roky o více než půl miliardy amerických dolarů a překročily tak hranici deseti miliard. Výrazný podíl na úspěchu této suroviny mají nové možnosti jejího využití. Kyselina hyaluronová, která je často vnímána jako nedílná součást kosmetického průmyslu, se v současnosti prosazuje především ve farmacii.
Od první poloviny 20. století se kyselina hyaluronová uplatnila už ve více než dvou tisících patentů. Svůj potenciál ale neztrácí ani po desetiletích využívání. Nejnovější průzkumy na mezinárodním poli ukazují, že i přes koronavirovou pandemii trh s výrobky na bázi kyseliny hyaluronové roste. Navíc, podle analýzy od Grand View Search se tempo růstu popularity této suroviny nezastaví a do roku 2027 se výnosy za prodej výrobků, které obsahují kyselinu HA, zvýší až na 16,6 miliard dolarů ročně.
Ani zdaleka to není jen o kosmetice
Elixír mládí, jak je kyselina hyaluronová často označována, však není jen jedním z prvků v kosmetických přípravcích. Analýza sice ukazuje, že téměř polovina produkce se využije v kosmetickém průmyslu, ale z dlouhodobého hlediska je užitečná i ve farmacii, kde zažívá velký boom. Za nárůstem zájmu odborníci vidí stárnutí populace a s ním spojené zdravotní problémy, a také preferování minimálně invazivních léčebných postupů.
Největším odbytištěm pro kyselinu hyaluronovou je Severní Amerika, Evropa a Asie. Na tyto trhy vyváží i česká farmaceutická a kosmetická společnost Contipro, která je jedním z největších producentů kyseliny hyaluronové na světě a vyváží tuto surovinu do sedmdesáti zemí světa. A zatímco v roce 2020 Contipro zaznamenalo vlivem pandemie pokles odbytu kyseliny hyaluronové v rámci kosmetiky téměř o třetinu, zájem v oblasti farmaceutického průmyslu naopak roste.
„Kyselina hyaluronová dokáže přes receptory ovlivnit celou řadu procesů, které probíhají v buňkách. To je způsob, jakým se může využívat například v regenerativní medicíně,“ vysvětluje Vladimír Velebný, zakladatel Contipra.
Léčba kloubů, snížení tvorby jizev a monoh dalšího
Za každým úspěšným výzkumem a následným patentem se skrývají roky práce odborníků a neustálého zdokonalování technologií. Český výrobce získává kyselinu hyaluronovou ze stěn buněk bakterií druhu Streptoccocus zooepidemicus. Ty jsou zbavené všech patogenních projevů a nepředstavují žádné riziko pro člověka či přírodu.
Díky Contipru se Česko může pochlubit také první nanofarmaceutickou výrobní linkou na světě a týmem výzkumníků, kteří se zaměřují na různé možnosti využití kyseliny hyaluronové v medicíně. „Dnes naši surovinu využívají například při oftalmologických problémech, při hojení ran a popálenin, v přípravcích na léčbu chrupavek a kloubů. V kombinaci s jinými léčivy se hyaluronát sodný využívá v přípravcích na snížení tvorby jizev, slouží k regeneraci jater,“ doplňuje Velebný.
Jsou umělé orgány blízká budoucnost?
Díky mnoha možnostem využití je kyselina hyaluronová už nyní v medicíně doslova nezbytným pomocníkem. A přestože vývoj probíhá už téměř sto let, stále se posouvají hranice možného. Od výzkumu v oblasti regenerace kloubů se vědci posunuli k možnosti využití kyseliny hyaluronové v tkáňovém inženýrství.
Důležitou úlohu při rozvoji trhu bude i nadále sehrávat česká věda. Contipro se totiž zaměřuje i na oblasti, které prochází rychlými změnami. Pozornost je nyní v laboratořích upřena na umělé orgány, kam by vývoj kolem kyseliny hyaluronové měl v budoucnosti směřovat. „Myslíme si, že budeme moci zásadně přispět k rozvoji umělých tkání, které by mohly například opravit kůži, šlachy, chrupavky či periferní nervy. Věřím, že se naučíme vyrábět i celé umělé orgány, které bude možné ovládat elektronikou a budou fungovat jako plnohodnotný orgán. Nyní se to řeší transplantací, ale vhodných dárců bude vždycky málo a umělé orgány budou navíc pro pacienta vždycky výhodnější,“ uzavírá Vladimír Velebný.