Kvalita českých silnic zdaleka nedosahuje na evropský průměr a srovnatelná je spíše s balkánskými státy. Ve světovém srovnání se tuzemsko řadí mezi nejhůře hodnocené země. Mezi největší problémy patří nedostavěná dálniční síť a její kapacita. Nedostatečná infrastruktura přitom podle studií výrazně brzdí hospodářský rozvoj. Česká republika je navíc z pohledu řidičů kamionů třetí nejnebezpečnější zemí v Evropě.
Výsledky průzkumu, který vypracovalo Světové ekonomické fórum,1 jsou z českého pohledu velmi nelichotivé. Nejenže Česká republika podle žebříčku stále zaostává za západní Evropou, ale začíná rovněž ztrácet na sousední postkomunistické země. Zpráva o globální konkurenceschopnosti z roku 2019 hodnotila kvalitu silnic v jednotlivých zemích na základě dotazníkového šetření.
Autoři sestavili žebříček, v němž se Česko se známkou 3,9 umístilo ve světovém srovnání až na 76. místě, mezi Burundi a Íránem. Pokud se zaměříme pouze na Evropu, srovnání vyzní ještě příkřeji. Ze 40 evropských zemí se Česko umístilo na 29. příčce se stejným hodnocením jako balkánské státy Albánie a Černá Hora. Lepší hodnocení dostaly Polsko, Slovensko i Maďarsko. Na chvostu žebříčku pak skončily Ukrajina, Bosna a Hercegovina a Moldavsko. Naopak nejlepší silnice mají dle šetření v Nizozemsku, Švýcarsku a Rakousku.
Hlavním problémem jsou dálnice
Dopravní expert Roman Budský z Platformy Vize 0 míní, že jednou z největších slabin české silniční infrastruktury je nedostavěná dálniční síť a její nedostatečná kapacita. Poukazuje také na nedostatek telematických zařízení na dálnicích. „Vezměte si, kolik nám chybí informačních tabulí, které by řidičům daly vědět o dopravních komplikacích, jak se jim vyhnout alternativní trasou a o podobných věcech,“ říká Budský.2
Nedostatky v silniční infrastruktuře vidí i Ondřej Stöhr, jednatel největšího českého silo cisternového dopravce Conti-RSC. „Je paradoxem, že tak významná tranzitní země nemá přímé dálniční spojení ani se všemi sousedními státy. Z pohledu dopravců to znamená nižší efektivitu, složitější plánování tras i vyšší náklady,“ vysvětluje Stöhr.
Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI)3 si všímá, že Česká republika do rozvoje silniční infrastruktury investuje nejméně ze všech zemí V4. „Za posledních deset let bylo zprovozněno pouze 142 kilometrů dálnic. Tím jsme rozšířili naši dálniční síť o 12 procent,“ popisuje Asociace období mezi lety 2011 až 2020. Oproti tomu Polsko za deset let svoji síť dálnic a rychlostních silnic téměř ztrojnásobilo, když vystavělo 2 777 kilometrů a z toho 845 km dálnic. „Maďarsko zprovoznilo téměř 600 kilometrů. Od roku 2004 do roku 2020 se dálniční síť Maďarska rozrostla o více než 1 000 kilometrů,“ přibližuje studie tempo výstavby v jiných státech bývalého východního bloku.
Lepší infrastruktura by ekonomicky pomohla všem
Kvalita silniční infrastruktury přitom přímo ovlivňuje hospodářský výkon, jak upozorňuje analýza Raiffeisen Bank.4Špatné silnice nás stojí miliardy korun ročně v nevyrobené produkci a promarněném čase. Podle analýzy by vylepšení českého skóre v žebříčku Světového ekonomického fóra přineslo významný ekonomický impuls.
Ukazuje se, že nedostavěná dálniční síť ekonomicky znevýhodňuje regiony, kde infrastruktura chybí. Z Prahy například není dodnes možné dojet po dálnici do Rakouska, ale ani třeba do Karlových Varů. Problémy to způsobuje i v opačném směru, když se do hlavního města každý den snaží dostat zhruba 400 tisíc lidí za prací či studiem. Přitom napojení na dálniční síť výrazně pomáhá chudším regionům v přibližování k průměrné ekonomické úrovni země. „Prokazatelným důkazem je české Ostravsko a polské Dolnoslezsko,“ poukazuje analýza Raiffeisen Bank.
Jízda přes Česko jako utrpení pro řidiče kamionů
České dálnice mimo jiné trápí i nedostatečná vybavenost, jako jsou odpočívadla pro nákladní auta. Podle odhadů sdružení dopravců Česmad jich chybí 1 500 až 2 000. Odpočívky jsou přitom zásadní pro řidiče kamionů, kteří na nich mají trávit povinné přestávky.5
„Ve většině evropských zemí bohužel vídáme kvalitnější vybavení dálnic než u nás. Ať už jde o odpočívky a jejich zázemí, nebo kvalitu dopravního značení, které v tuzemsku bývá často nepřehledné,“ doplňuje Ondřej Stöhr z logistické společnosti Conti-RSC. Z pohledu jeho společnosti, která se soustřeďuje na transport sypkých materiálů, se ukazuje jako problematická i kvalita povrchu českých dálnic.
České silnice patří mezi nejnebezpečnější
Místní silnice bohužel v evropském srovnání negativně vyčnívají i v jiném hodnocení. Patří totiž mezi nejnebezpečnější pro řidiče nákladních aut. Analýza údajů britského poskytovatele inteligentních plateb SNAP6 z let 2012 až 2021 porovnala průměrný počet smrtelných nehod s účastí nákladních vozidel s délkou silničních sítí v dané zemi. Nejhůře si v tomto srovnání vede suverénně Bulharsko s průměrem 3,7 oběti na deset tisíc kilometrů. Následuje Polsko s 1,85 a Česko s 1,62 oběti. „Co se týče nákladních vozidel nad 3,5 tuny, 40 procent všech smrtelných nehod se stává v takzvaných venkovských oblastech. To zdůrazňuje potřebu rozšířit bezpečnostní infrastrukturu i mimo dálnice,“ tvrdí britská společnost.
I přes nelichotivé postavení v žebříčku dopravních nehod se v posledních letech nehodovost kamionů snižuje. „V loňském roce jsme oproti roku 2021 zaznamenali pokles dopravních nehod o téměř 19 procent. Stejný trend evidujeme i v počtu usmrcených osob, který se snížil o více jak 6 procent,“ konstatuje tisková mluvčí Policejního prezidia Hana Rubášová. Za poklesem však podle ní stojí paradoxně hustý provoz na silnicích, což zpomaluje a usměrňuje proud dopravy.
Na bezpečnost se v posledních letech více zaměřují i samotní dopravci. Policie navíc každoročně na nákladní dopravu cílí nejméně tři dopravně-bezpečnostní akce a vyčleňuje každý den speciální týmy, které kontrolují pouze kamiony.