České stavebnictví čekají v příštích letech problémy. V tuzemsku totiž dochází základní surovina většiny staveb: písek. Vzdálenosti pro dovoz písku na staveniště se prodlužují, což s sebou přináší jeho zdražování.

Ačkoli si to málokdo uvědomuje, písek je pro lidstvo naprosto zásadní surovina. Po vodě jde o druhý nejvyužívanější přírodní zdroj. Na celém světě se každý rok vytěží až 50 miliard tun písku, v Česku pak přibližně 11 milionů tun.Nejcennějším typem písku je ten vhodný pro sklářství. Mimochodem, v Českém ráji se nachází ložisko jednoho z nejkvalitnější sklářských písků v Evropě vůbec. Bez písku by pak nebylo možné připravit ani například beton a omítkové směsi. Ve stavebnictví však zpravidla nelze použít písek z pouští, jelikož eroze příliš obrousila jeho zrna. A písek z mořského pobřeží se zase musí zbavit soli. Proto je nejvíce ceněn písek říční, který se však spotřebovává takovým tempem, že kolem roku 2050 může nastat globální písková krize.

Do deseti let zavře více než polovina českých pískoven

Nedostatek písku a kameniva se začíná projevovat i v Česku. V provozu je u nás kolem 150 pískoven, většina z nich však bude zanedlouho vytěžena. „Do deseti let skončí 50 až 60 procent aktivně činných pískoven a velká část nejspíše ve stejnou dobu. Důsledkem budou výpadky v produkci, spolu s tím také zvýšená dopravní zátěž v některých regionech a horšící se kvalita, která je klíčová zejména při stavbě dálnic a železnic,“ upozornil už před dvěma lety Josef Godány z České geologické služby.

Nejvíce ložisek se nachází ve Středočeském kraji, který zajišťuje kolem třetiny tuzemské produkce. Očekává se, že z tamních 32 aktivních pískoven do roku 2030 přežijí pouze čtyři. Nové ale stejným tempem nepřibývají. Podle geologů se připravuje pouze devět nových těžebních záměrů.

Rozšíření nebo otevření nové pískovny se v současnosti ukazuje být extrémně náročné. V cestě mohou stát předpisy pro ochranu přírody, odpor obcí a obyvatel. „Lidé samozřejmě nechtějí, aby kolem jejich domu projížděly kamiony, ale dají se udělat opatření, aby se to eliminovalo,“ tvrdí Petr Svoboda, jednatel Sdružení pro výstavbu silnic.

Delší trasy přepravy znamenají zdražení

Nevyhnutelným důsledkem tenčících se zásob je zdražování. Jelikož přeprava písku tvoří velkou část jeho ceny, hraje zásadní roli vzdálenost odběratele od ložiska. Například sklárny mají specifické požadavky na kvalitu písku a vyžadují surovinu pouze z konkrétní lokality. „My například dovážíme sušený písek do skláren nebo pro výrobu omítek z Česka až do Maďarska, Slovenska či Německa. Delší trasy přirozeně znamenají vyšší náklady na dopravu,“ potvrzuje Ondřej Stöhr, jednatel společnosti Conti-RSC, která je největším silo cisternovým dopravcem v Česku.

Dražší písek znamená také dražší beton, v němž společně s kamenivem tvoří hlavní složku. To povede ke zdražení v podstatě všech staveb od dopravní infrastruktury po rezidenční výstavbu. Stát přitom v příštích letech plánuje velké strategické stavby, jako jsou vysokorychlostní tratě, dostavba dálnic, obchvatů či jaderného bloku v Dukovanech, které spolknou ohromné množství materiálů.

„Musíme hledat cesty k tomu, aby materiál opravdu nedošel, protože pak by nebylo z čeho stavět. Takže možná by bylo ve výsledku za co stavět, bylo by s kým stavět, ale nebylo by z čeho. Chyběl by materiál,“ upozorňuje šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.

Dovážet ze zahraničí se nevyplatí

Už dnes musejí být stavby v některých regionech zásobovány kamenivem a pískem ze zahraniční. To však přináší ekonomická a environmentální negativa. „Spoléhat se na dovoz ze zahraničí znamená samozřejmě vyšší cenu pro odběratele a také větší zatížení komunikací i tranzitních obcí a více emisí,“ vypočítává Ondřej Stöhr z Conti-RSC.

Drahé suroviny se firmy snaží nahradit recyklovanou sutí ze zbouraných staveb, tento postup však má své limity. „Jednou z cest je využití recyklovaných materiálů. Bohužel ale stále narážíme na technické předpisy, které zatím neumožňují tyto materiály plně využít,“vysvětluje mluvčí stavební společnosti Eurovia Kamenolomy Iveta Štočková. Pro velmi namáhané dopravní stavby je pak využití recyklátu vyloučeno úplně.

Podle stavařů je nutné, aby stát řešil otázku těžby písku a kameniva celorepublikovým plánem. Mezi návrhy patří označení některých nerostných surovin za strategické, což by zjednodušilo legislativní cestu k těžbě. Další řešení by mohly přinést kompenzace městům a obcím za pískovny a lomy fungující v jejich okolí.