Současným hlavním trendem stínicí techniky je stoupající obliba venkovních žaluzií. Jejich podíl ze všech druhů stínění dosáhnul v loňském roce téměř 50 %, podle odborníků by přitom tato hranice měla být v letošním roce překročena. Uživatelé naopak čím dál méně volí vnitřní žaluzie a nahrazují je jinými variantami vnitřního stínění. Podle expertů bude kromě rostoucí obliby vnějšího stínění hlavním trendem následujících let větší uživatelský komfort při ovládání a propojování stínicí techniky s takzvanou inteligentní domácností.

Poptávka po venkovním stínění neustále roste. Jak ukazují poslední statistiky Svazu podnikatelů ve stínicí technice, v loňském roce došlo k dalšímu navýšení podílu venkovních žaluzií. Ty měly na trhu se stínicí technikou téměř poloviční podíl, konkrétně 49,2 %. Oproti předchozímu roku je to nárůst o více než tři procentní body, v roce 2014 byl podíl vnějších žaluzií ještě nižší, činil pouze 36 %. Podle odborníků lze přitom předpokládat, že tento trend bude pokračovat i v letošním roce. „Při zohlednění současné poptávky lze očekávat, že by letos měly venkovní žaluzie překonat hranici padesátiprocentního podílu. Zájem o ně je čím dál větší, nahrává tomu jednak příznivý ekonomický vývoj, jednak také letošní brzký nástup letních teplot. Zákazníci díky tomu začali pořízení stínicí techniky řešit dříve a současně se snažili vyhledat co nejúčinnější variantu,“ řekl Lubomír Valenta, marketingový manažer ze společnosti Lomax, která je významným producentem stínicí techniky na českém trhu.

Venkovní žaluzie získávají dle statistik Svazu podnikatelů ve stínicí technice na popularitě na úkor vnitřních hliníkových žaluzií. Zatímco dříve toto řešení platilo i díky nízké pořizovací ceně za nejběžnější, v loňském roce ho lidé volili pouze v necelé desetině případů. Podle Štěpánky Lubinové, výkonné manažerky Svazu podnikatelů ve stínicí technice, to však neznamená, že by se zájem o vnitřní varianty stínění celkově snižoval. „Ačkoliv klesá poptávka po vnitřních žaluziích, celkově si vnitřní stínění svoji oblibu zachovává. Mimo jiné díky rozšíření nabídky materiálů a designu těchto prvků. Vnitřní stínění se tak kromě své hlavní funkce stává výrazným designovým prvkem tuzemských interiérů,“ uvedla. V tomto případě se může jednat například o japonské stěny nebo textilní plisé, které vhodně doplňují interiér domu.

Podle Lubinové je hlavním důvodem rostoucí obliby vnějšího stínění skutečnost, že uživatelé při pořizování neberou v potaz pouze samotnou funkci zastínění, ale i možnost dalších energetických úspor. „Venkovní žaluzie dovedou odstínit až 93 procent tepelné energie a ochladit tak místnost o několik stupňů, ve výsledku tak není nutné v horkých měsících používat klimatizaci. Předokenní rolety zase oplývají výbornými izolačními vlastnostmi, které uživatelé ocení především v zimním období,“ doplnil Lubomír Valenta. Dalším důvodem, proč je o venkovní žaluzie rok od roku větší zájem, je také větší flexibilita ve srovnání s roletami. Lamely je totiž možné naklápět a regulovat tak množství světla, které proniká do místnosti. Na velkém vzestupu jsou podle posledních statistik také exteriérová řešení odstínění, především pak pergoly a markýzy. Jejich celkový podíl rok od roku roste, když se v posledních letech blíží hranici 10 %.

Do budoucna lze podle odborníků kromě dalšího růstu obliby vnějších žaluzií očekávat rovněž častější upřednostňování komfortnějších řešení. „Neustále roste podíl motoricky ovládaných stínicích prvků, a to jak venkovních, kde je to víceméně nutností, tak i vnitřních. Motorizace bude nejspíše postupovat směrem k propojení všech systémů, které v budově fungují – stínění, vytápění, osvětlení či větrání,“ nastínila budoucí trendy Štěpánka Lubinová. Toto propojování tak zároveň zabrání vzniku situací, kdy by některé systémy pracovaly proti sobě. „Motorizace stínění umožňuje napojit žaluzie či rolety na systém takzvané inteligentní domácnosti. Vzhledem k tomu, že uživatelé se už nyní zaměřují na energetické úspory, inteligentní domácnosti budou v tomto směru dalším logickým krokem. Díky celkovému propojení jednotlivých systémů tak umožní na energiích ušetřit ještě více než doposud,“ uzavřel Lubomír Valenta.