Na jedenáctý březen připadá v letošním roce Evropský den mozku, který je oslavou úspěchů na poli výzkumu tohoto klíčového lidského orgánu. Studium jazyků má podle řady vědeckých analýz na lidský mozek v mnoha ohledech pozitivní vliv. Pomáhá například zlepšovat paměť či zrychlovat rozhodovací procesy. Zároveň prokazatelně snižuje riziko nástupu demence a Alzheimerovy choroby.    

Znalost cizích jazyků otevírá v moderní globalizované kultuře jedinci dveře k lukrativním pracovním místům a dalšímu profesnímu rozvoji. Učení se cizím řečem má však řadu benefitů i z pohledu vlivu na náš mozek a celkové zdraví. „Schopnost lépe udržet pozornost, zrychlení rozhodovacích procesů, větší kreativita či lepší paměť,“ vyjmenovává některé z dovedností, které se při studiu jazyků přirozeně rozvíjejí Simona Škurková, ředitelka jazykové školy Lingua Centrum a dodává: „Takzvaní bilingvální lidé mívají zároveň tendenci být lepší v multitaskingu.

Více jazyků – větší mozek?

Osvojování si cizího jazyka zaměstnává lidský mozek komplexním způsobem a vyžaduje zapojení veškerých paměťových systémů. Z celkového pohledu je tak pro tento orgán mimořádně užitečným cvičením, které jej pomáhá rozvíjet a udržovat v dobré kondici. Autoři studie z roku 2012 publikované v periodiku „Journal of Neurolinguistics“ zjistili pomocí metody magnetické rezonance, že u dospělých, kteří se učili nový jazyk, došlo v určitých oblastech mozku k zvýšení objemu a hustoty šedé hmoty. Obdobný nárůst zaznamenal v případě dětí, které se od raného dětství učily více než jeden jazyk, i tři roky starý výzkum z časopisu „Cortex“.

Zřejmě to však neznamená, že by s každou nově osvojenou řečí mozek jedince postupně narůstal. Vědci věnující se takzvaným polyglotům, tedy lidem, kteří jsou často schopni hovořit až několika desítkami jazyků, alespoň prozatím k žádnému takovému závěru nedospěli.

Prevence vůči civilizačním chorobám

Podle řady studií existuje u lidí, kteří vládnou více než jedním jazykem, nižší pravděpodobnost brzkého nástupu demence či Alzheimerovi choroby. V momentě, kdy dojde k onemocnění, pak bývá u těchto jedinců průběh choroby zpravidla méně závažný. „Například studie publikovaná v časopise „Journal of Neuropsychiatry and Clinical Neurosciences“ zjistila, že mezi bilingválními pacienty s Alzheimerovou chorobou došlo k výrazně nižší ztrátě kognitivních funkcí v porovnání s pacienty, kteří hovořili pouze jedním jazykem,“ doplňuje Simona Škurková.

Udržet mozek v dobré kondici tak může být dobrou motivací k tomu, proč začít se studiem jazyků i v pozdějším věku. Obecně je náš mozek schopný osvojovat si cizí řeči po celý život. Většina výzkumníků se ale shoduje na tom, že nejlepší doba pro učení se jazyka nastává během dětství a adolescence. V této etapě je totiž mozek nejcitlivější k jazykovému vývoji a dokáže se rychle a efektivně přizpůsobit novým vzorcům.

Různé jazyky aktivují odlišné části mozku

Jedno z nejzajímavějších zjištění na poli výzkumu vlivu používání cizích řečí na mozek hovoří o tom, že při mluvení odlišnými jazyky používá člověk jiné části mozku. „Studie z časopisu „Cortex“ z roku 2012 dokázala že při mluvení různými jazyky se aktivují nejen různé oblasti mozku, ale také odlišné spojovací dráhy,“ dodává odbornice v oblasti jazykového vzdělávání. Jinými slovy, rozdílná část mozku je v permanenci, když mluvíme mateřským jazykem a jiná kupříkladu při hovoru v angličtině či němčině. Některé studie zároveň ukazují, že při mluvení jazyky, které se vzájemně podobají, jako například španělština a portugalština, dochází k stimulaci podobných částí mozku. Naopak při používání řečí, jež jsou velmi odlišné, kupříkladu čínština a angličtina, se aktivují různé oblasti.

Schopnosti je třeba občerstvovat

Ačkoli má tedy studium jazyků z řady různých perspektiv na lidskou kognici pozitivní vliv, neznamená to, že pokud člověk s aktivním používáním cizí řeči přestane, okamžitě se u něj projeví zhoršení výše zmíněných dovedností. Může však dojít k takzvanému „rozpuštění“ jazykových schopností, což vede k oslabování kvalit jedince v daném jazyce. Obzvláště výrazně se může tato situace projevit u mluvčích, kteří dosáhli vysokého jazykové standardu. Odborníci proto doporučují udržovat svou paměť v tomto směru v pravidelné permanenci, například i pasivně prostřednictvím poslechu cizojazyčné hudby nebo sledováním filmů v původním znění.